Na okraji Chřibů, na severním svahu, kde "prý nic nemůže růst", budují Petr a Anežka svůj malý ráj. Jejich příběh začal náhodou - na výletě, kdy Petr ukázal na zarostlý pozemek a do měsíce se stal jejich domovem.

Z původně zarostlé louky s polorozpadlou chatičkou vytvořili během tří let místo k životu i pěstování. Bez přístupu k elektřině a vodě postavili z náletových dřevin vlastníma rukama slaměnou jurtu se samonosnou střechou.

"Dnešní společnost je natolik zvyklá mít všechno, že už ani nemyslí na to, že se dá žít i jinak," říká Petr, jinak klavírník, který svůj cit pro řemeslo přenesl i do budování svého nového domova.

Život v malém prostoru jim přinesl nejen zkoušku vztahu, ale především svobodu. "Naučili jsme se zpomalit a žít v souladu s koloběhem roku," přiznává Anežka, která na teráskách ve svahu pěstuje zeleninu způsobem, jaký by dříve považovala za nemožný.

Jejich příběh je důkazem, že když se chce, jde opravdu všechno - i život v souladu s přírodou bez moderních vymožeností.