Žádný extrém, prosíím

Říjnové slunce už tolik nepálí, dny jsou kratší, ale přeci jen cítíme ještě semtam lehký závan léta. Každou druhou noc nás v karavanu navštěvuje pan Vítr. S údivem sleduji, jak tento živel je velmi akční a vůbec nezahálí. A to jsem o něm dřív, když jsem bydlela v paneláku, skoro nevěděla. A tak mám noc co noc možnost napojovat se na tento větrný živel a plně si užívat závan čerstvého vzduchu tolik potřebného pro moje tělo.

Zima už lehce klepe na dveře a my chceme ještě před odjezdem do Španělska stihnout spustit náš projekt na Hithitu. Přípravy projektu jsou celé na Jankovi a on vnímá potřebu mít na tvorbu prostor. Pracovat v karavanu je celkem obtížné. Na to je ten prostor malý, naše děti akční a já jsem taková ta žena, co zakopne o každý kabel od počítače, čímž jej vyhodí z elektřiny a pak se dějí věci:) A to si většinou jen nenápadně jdu pro něco:)

Už tak trochu víme, že se o nás Vesmír hezky stará, a tak dostáváme nabídku na pobyt na Mojmírově, v nádherné chaloupce s úžasnými manželi Ježíkovými, které mimochodem taky uvidíte v naší dokumentární sérii. Chaloupka je na krásném místě v přírodě, tak už se těším, že s dětmi budu běhat po louce, zatímco Janek bude tvořit. K mému zděšení ale naše nadšené děti naběhnou do chaloupky a nechtějí se z ní hnout. Jsou tak šťasné, že mají “svůj pokojíček”, že si plně užívají vnitřní prostory a ven je nemůžu dostat ani náhodou ani nehodou. Dokonce se uchyluji i k úplatkům a lehkému vyhrožování….a nic. Bez odezvy. Tak trochu odevzdaně beru do rukou plastelínu a tvoříme, malujeme, čteme, tančíme apod. Všechno vevnitř. A já se občas zasněně podívám z okna na slunce a nadechnu se aspoň při větrání tamního čerstvého a čistého vzduchu.

Naše děti byly od jara do podzimu venku prakticky pořád. A tak se i díky nim a jejich nadšení z vnitřních prostor zamýšlím nad tím, že žádný extrém není dobrý. Ani ten “dobrý” extrém.

Jako když rozkýveme kyvadlo moc na jednu stranu, po chvíli nás to hodí na stranu druhou a my pak máme co dělat, abychom se vrátili do středu. Jak je důležité naslouchat svému tělu, své duši, svým dětem, své rodině a tyto potřeby nejen vnímat, ale i uspokojit.

P.S. Mojmírov je kouzelné místo nejen díky tamní přírodě, ale i uvnitř v chalouce jsou zajímavé zóny. V jednom pokoji se mi pořád chtělo smát a sršela jsem vtipem jak nikdy v životě. Tvorba projektu na Hithit byla tak celá prodchnutá léčivou energií smíchu a radosti.