Nejen brát, ale i dávat, prosííím

Můj milovaný muž Janek předtím, než se z něj stal otec, trávil veškerý svůj volný čas v lese. Pomalu a tiše kráčel přírodou kolem mnoha stromů a sem tam něco vyfotil.

Šárka strávila sama v lese velkou část svého dětství. Několik setkání jsem si lámala hlavu nad tím, jaktože je Šárka tak úžasná bytost. Fascinovalo mě, jak přemýšlí a mluví a když zmínila svoje dětství a pobyty v lese, bylo mi hned jasné, že i díky tomu může být takto kouzelná.

A když se tito dva lidé – Janek a Šárka – potkali u jednoho stolu, vzniklo zajímavé téma k hovoru. Šárka zmínila javor, který se nachází nad Velkou Lhotou. Je to krásný dominantní prastarý strom, který jde vidět už z dálky. Není divu, že se z něj stala turistická atrakce. Šárka si všimla, že od té doby, co se na něj jezdí dívat mnoho lidí, javor rok od roku trochu chřadne.
Stromy, stromy, stromy. Už se ví, že jsou to živoucí bytosti, mající spoustu energie, kterou rádi předávají do okolí, nám lidem. Už mnoho knih je napsáno o tom, jak pobyt v přírodě léčí. Je celkem populární stromy objímat, žádat o vyléčení či energii. A stromy ji dávají, ochotně a s radostí. Jen se zamýšlím nad tím, že by bylo fajn jim občas trochu energie i poslat, na oplátku. My lidé jsme taky živoucí bytosti a energie v nás je taky silná. Jen ji v sobě objevit a rozproudit a …. můžeme ji taky dávat:)

Zavřeme oči, zhluboka se nadechneme, vydechneme, uvnitř nás začne svítit světýlko, zezačátku malé, nenápadné…Ale pak sílí, úplně cítíme teplo a ve svém nitru vidíme obrovskou zář, která nabíjí příjemnou energií celé naše tělo. Když ji zesílíme, může prozářit i celou místnost a třeba i z její záře ucítí něco stromy, které rostou ve Vaší blízkosti.

A nebo jen obyčejné lidské slůvko “Děkuji..” dokáže rozzářit nejen bytosti rodu lidského…

Mám potřebu se o ty naše stromy trochu starat, začít je hýčkat, víc na ně myslet a děkovat jim za to, že tu s námi jsou…Protože bez nich bychom nebyli ani my….