Ženská energie

Tonička s Honzou si prostor pro svůj rodový statek vytvořili krásně, dostali jej darem od Jožky, tehdy vlastně pro ně neznámého člověka. A tak se z Brna stěhovali na valaškou samotu, bez elektřiny a s nádherným vodním pramenem.

My jsme je navštívili, když za sebou měli první rok bydlení na tomto krásném, civilizací téměř nepolíbeném místě.
Až nahoru se tentokrát náš karavan neměl šanci dostat, a tak Janek šel první den sám natáčet rozhovor, druhý den jsme si procházku loukou a lesem až za Toničkou s Honzou užili celá rodina.
Kvideček měl zrovna svůj den, a tak mi celkem úspěšně znemožňoval navázat konverzaci s ostatními, takže jsem neměla moc prostoru dozvědět se něco ze života mladého páru nebo jen tak nacítit tamní nádhernou přírodu. Jasmínka si to užila se vším všudy, zkoušela dojit kozy, pít čerstvé mléčko od nich, případně si hrát s kůzlátky.

Ale jedno jsem stihla – stačila jen chvilka Kvidečkovy nepozornosti – a pocítila jsem obrovsky silnou a krásnou ženskou energii Toničky. V dnešní době se mnoho žen navrací ke svému ženství, přestali jsme s muži soutěžit, zjemnily jsme se a krásně se teď s nimi doplňujeme. Každá žena je na své cestě k opravdovému ženství různě daleko. A pak jsou mezi námi prastaré moudré duše žen, které přišly na planetu Zemi v tomto období ženám pomáhat rozvíjet tu krásnou láskyplnou energii. Aspoň takové představy mi vyskočily po kratičkém setkání s Toničkou. Úplně jsem v tom mladém těle viděla tu moudrou duši. A když jsme odcházely, říkala jsem Jankovi, že tam se ještě musíme vrátit a že jednou s Toničkou natočím rozhovor o ženství. Pak jsem se dozvěděla, že Tonička vede ve Valaškém Meziříčí ženské kruhy a zatoužila jsem na nich být. Jenže začínaly prázdniny, období, kdy většina pravidelných celoročních aktivit ustává.

V létě jsme se k nim vypravili ještě jednou a zrovna jsme zastihli Honzu doma samotného jen v jeho mužské energii. A já si uvědomila, jak je to na tomto světě krásně zařízeno, že jsou muži a ženy, dvě zdánlivé odlišné energie, které ale tvoří jeden smyslupný a harmonický celek. Že vlastně ženy jsou dokonalé ve spojení s muži a muži jsou úžasní pokud mají úžasné ženy. Jak odlišná pohlaví v sobě objevují vzájemné poklady, rozvíjí je a jejich energie se násobí. Prostě bez Toničky to tam bylo sice taky fajn, ale nebylo to kompletní:) Zároveň jsem Honzu obrovsky obdivovala, protože v době nepřítomnosti své druhé poloviny si dokázal poradit třeba s nedostatkem vody a celkově se hezky staral o jejich rodový statek.
A pak přišel první říjen, podzim už se hlásil o slovo, a já mohla doopravdy být na ženském kruhu s Toničkou ve Valašském Meziříčí. Je to pro mě další z důkazů, že cokoli chceme opravdu můžeme dosáhnout. Ještě na konci září jsme byli na druhém konci republiky a najednou se to tak stalo, vytvořilo, že jsme byli na Valašsku a já seděla při svíčkách v kruhu žen…
A že to byla opravdu síla. Všechny ženy dorazily v sukni a nebo šatech. Uprostřed místnosti svítil krásný oltář s květinami, celý prostor voněl. Tonička vykouzlila nádhernou atmosféru, ve které jsme se dokázaly plně otevřít, mluvit hodně intimně, návázat spojení se svým tělem a pocítit k němu lásku, rozvinout ženskou energii a do toho se i vzájemně opečovávat. Společné setkání nás všechny rozzářilo – a všiml si toho i jeden známý některých žen, který nás potkal, když jsme z terapeutické místnosti vykročily zpátky do civilizace:)

Věřím, že každá z nás si část této záře přinesla až domů a prozářila jí celou svou rodinu. Přála bych si, aby každé větší město mělo svou Toničku, která ví, cítí a je opravdu ženská žena a dokáže tu energii předat dál, rozsvítit ji v každé ženě. Vnímám, že je to v této době moc potřeba, abychom se my ženy víc a víc napojovaly na svou nádhernou energii, která dokáže lásku rozšířit – třeba do celého světa…