![](https://zitlehce.cz/wp-content/uploads/2020/05/SED9679-Edit-2-461x308.jpg)
15.5. 2020
Je to pár let zpátky, je mi tak 27 let. Den co den chodím do lesa kousek od domu. V převážně akátovém lese jsem si oblíbila vzrostlý dub. Chodím si pod něj sednout každý den, už několikátý měsíc. Vzniklo mezi námi přátelství. Posezení v lese mi dělá moc dobře. Někdy hraji na brumli a zpívám. Jindy se celým lesem nese...
![](https://zitlehce.cz/wp-content/uploads/2020/05/94606209_242861280412252_6566811773595287552_o-461x289.jpg)
12.5. 2020
Ehm…Tento článek bude asi jen pro fajnšmejkry…Ale moje nadšení je tak velké, že jej prostě musím poslat do světa:) Je konec února. Celkem zima, ale sníh není. Sedíme u Romana v chaloupce a popíjíme diviznový čaj s jeho výborným medem. Už se nám po něm zastesklo. Jedno ráno Jasmínka prohodila: “Pojeďme za Romanem!” A tak jsme jeli. I přes mrholení, i přes bláto, nic nás...
![](https://zitlehce.cz/wp-content/uploads/2020/05/94103912_238579150840465_8689119817954754560_o-461x307.jpg)
12.5. 2020
Jsem maminka dvou dětí. Mám to štěstí, že jsou oba vášnivými čtenáři, takže ležíme často v knížkách a celou dobu frčíme na pohádkové energii. A já tak denně odpovídám na zvídavé dotazy: „Mami, a existují ještě někde princezny? A to je ti draci fakt jedli? A proč my lidé nemáme kouzelnou moc?“ (Ale máme, Jasmínko, my lidé si ve svém životě dokážeme vytvořit...
![](https://zitlehce.cz/wp-content/uploads/2020/05/93160299_234225244609189_8750882706096652288_o-461x308.jpg)
12.5. 2020
Od patnácti let trpím na migrénu. Znamená to, že jsem každý měsíc 1-5 dní nepoužitelná k ničemu. Prostě mě bolí hlava. A to tak silně, že jsem mnoho nocí strávila v objetí se záchodem. Během studií mě podezřívali, že se na migrénu vymlouvám. Občas byla bolest hlavy tak silná, že jsem napůl vážně žádala své nejbližší, aby mi ji radši...
![](https://zitlehce.cz/wp-content/uploads/2020/05/91517617_225417508823296_2018408125429710848_o-461x346.jpg)
12.5. 2020
Naším zimním stanovištěm (a vypadá to, že i delším) se stala fara ve Velké Lhotě. Karavan máme zaparkovaný opodál a nebýt toho, co se teď děje ve světě, už by nás naše toulavé boty znovu lákaly do našeho motorového domu a na cesty. Teď ale jsme obrovsky šťastní a vděční, že máme krásné zázemi, kde je nám s dětmi dobře. Součástí...
![](https://zitlehce.cz/wp-content/uploads/2020/05/84405179_183984979633216_6243829897928638464_o-461x307.jpg)
12.5. 2020
Ještě koncem listopadu jsme nevěděli, kde budeme přes zimu. Do Španělska se nám přestalo chtít. Mám pocit, že jsme začali být hodně napojení na přírodu a přirozený cyklus roku, a tak se nám spíš než vyvíjet další aktivitu a jet za sluncem, chtělo spíš schoulit se do náruče Paní Zimy, nechat se zabalit do jejích peřin a slastně odpočívat a nabírat energii na další cesty. A naše...
![](https://zitlehce.cz/wp-content/uploads/2020/05/83297740_179818083383239_3671358918161858560_o-461x346.jpg)
12.5. 2020
Slunce. Teplo. Moře. Naše děti letně oblečené běží po pláži. Všude je plno smíchu. Naše kůže se začíná zbarvovat dohněda i přesto, že slunce ani ve Španělsku v zimě tolik neopaluje. Po večerech romantika s mým mužem za svitu měsíce a šumění moře. Mám pocit, že tyto obrázky vyskočily v představách každému, komu jsme řekli, že na zimu jedeme do Španělska. Protože v tomto ročním období...
![](https://zitlehce.cz/wp-content/uploads/2020/05/83515979_177747323590315_7030438619726741504_o-461x307.jpg)
12.5. 2020
Říjnové slunce už tolik nepálí, dny jsou kratší, ale přeci jen cítíme ještě semtam lehký závan léta. Každou druhou noc nás v karavanu navštěvuje pan Vítr. S údivem sleduji, jak tento živel je velmi akční a vůbec nezahálí. A to jsem o něm dřív, když jsem bydlela v paneláku, skoro nevěděla. A tak mám noc co noc možnost napojovat se na tento větrný...
![](https://zitlehce.cz/wp-content/uploads/2020/05/83290200_174809413884106_5029738635868504064_o-461x346.jpg)
12.5. 2020
Sedíme v útulné chaloupce, popíjíme bylinkový čaj s výborným medem. Je to chvilka, co jsme dojedli polévku z hlívy, kterou má Roman “zasazenou” všudemožně i nemožně po prostoru svého pozemku. Naše děti jsou o fous klidnější než je u nich běžné, takže máme naději, že chaloupka bude stát i po naší návštěvě:) Obvyklou otázkou: “Jak se máš? Jak ses měl přes léto?” začíná...
![](https://zitlehce.cz/wp-content/uploads/2020/05/71644598_133630371335344_8641205600887242752_o-461x346.jpg)
12.5. 2020
Na malou chvilku si představte svoje místo, kam se vždycky rádi navracíte v momentě, kdy potřebujete nabrat sílu do dalších dnů. Místo, které vás nabíjí příjemnou energií. Místo, na kterém vás to hřeje u srdíčka a vy máte pocit, že na světě je krásně, že všechno je dokonalé a vám se chce radostí tančit. Máte ho? Jak to tam vypadá? Slyšíte zvuky...