Naším zimním stanovištěm (a vypadá to, že i delším) se stala fara ve Velké Lhotě. Karavan máme zaparkovaný opodál a nebýt toho, co se teď děje ve světě, už by nás naše toulavé boty znovu lákaly do našeho motorového domu a na cesty. Teď ale jsme obrovsky šťastní a vděční, že máme krásné zázemi, kde je nám s dětmi dobře. Součástí...
Ještě koncem listopadu jsme nevěděli, kde budeme přes zimu. Do Španělska se nám přestalo chtít. Mám pocit, že jsme začali být hodně napojení na přírodu a přirozený cyklus roku, a tak se nám spíš než vyvíjet další aktivitu a jet za sluncem, chtělo spíš schoulit se do náruče Paní Zimy, nechat se zabalit do jejích peřin a slastně odpočívat a nabírat energii na další cesty. A naše...
Slunce. Teplo. Moře. Naše děti letně oblečené běží po pláži. Všude je plno smíchu. Naše kůže se začíná zbarvovat dohněda i přesto, že slunce ani ve Španělsku v zimě tolik neopaluje. Po večerech romantika s mým mužem za svitu měsíce a šumění moře. Mám pocit, že tyto obrázky vyskočily v představách každému, komu jsme řekli, že na zimu jedeme do Španělska. Protože v tomto ročním období...
Říjnové slunce už tolik nepálí, dny jsou kratší, ale přeci jen cítíme ještě semtam lehký závan léta. Každou druhou noc nás v karavanu navštěvuje pan Vítr. S údivem sleduji, jak tento živel je velmi akční a vůbec nezahálí. A to jsem o něm dřív, když jsem bydlela v paneláku, skoro nevěděla. A tak mám noc co noc možnost napojovat se na tento větrný...
Sedíme v útulné chaloupce, popíjíme bylinkový čaj s výborným medem. Je to chvilka, co jsme dojedli polévku z hlívy, kterou má Roman “zasazenou” všudemožně i nemožně po prostoru svého pozemku. Naše děti jsou o fous klidnější než je u nich běžné, takže máme naději, že chaloupka bude stát i po naší návštěvě:) Obvyklou otázkou: “Jak se máš? Jak ses měl přes léto?” začíná...
Na malou chvilku si představte svoje místo, kam se vždycky rádi navracíte v momentě, kdy potřebujete nabrat sílu do dalších dnů. Místo, které vás nabíjí příjemnou energií. Místo, na kterém vás to hřeje u srdíčka a vy máte pocit, že na světě je krásně, že všechno je dokonalé a vám se chce radostí tančit. Máte ho? Jak to tam vypadá? Slyšíte zvuky...
Od jara do podzimu jsme cestovali karavanem a navštěvovali různé lidičky žijící v souladu s přírodou, v souladu se sebou, více či méně šmrnclé permakulturou. Navštívili jsme mnoho domácností, viděli spoustu krásných zahrad a hlavně jsme poznali nádhené obyvatele těchto přírodních zákoutí. Teď ve chvilce odpočinku a zastavení se trošku zamýšlím nad tím celým procesem. S velkou vděčností a tak trochu i údivem si uvědomuji,...
Pomalu jedeme karavanem do kopce, ubývá domů a přibývá stromů. Tentokrát už nebloudíme, ale přesně víme, kam jedeme – ke Karvašům. Při první návštěvě u nich se část rozhovoru Jankovi “záhadně” nepodařilo natočit, a tak máme krásný důvod přijet znovu a vše si pěkně zopakovat. Moc se těším, protože Ivanku mám ráda. Přijde mi, že si s ní mám hodně o čem...
Můj milovaný muž Janek předtím, než se z něj stal otec, trávil veškerý svůj volný čas v lese. Pomalu a tiše kráčel přírodou kolem mnoha stromů a sem tam něco vyfotil. Šárka strávila sama v lese velkou část svého dětství. Několik setkání jsem si lámala hlavu nad tím, jaktože je Šárka tak úžasná bytost. Fascinovalo mě, jak přemýšlí a mluví a když...
Hluboký nádech a výdech je to první, co udělám, když vystoupím z karavanu a moje nohy přistanou na pevné zemi. Asi vteřinu se kochám pohledem na krásnou krajinu, když v tom se za mnou hrne ven Jasmínka: “Já to tu poznávám, tady bydlí Šárka,” vyjekne radostí. Ano, po krátkém putování krajinou Českou přistáváme znovu Moravě, na Valašsku, a přijde nám úplně přirozené, že naše první...
Lucie Sedlářová