
Podzimní poselství
Stojí. Majestátně. Hrdě. Přestože už vlastně spí. Na větvích se mu pohupují poslední listy, většinu z nich už má ale nastlanou pod sebou. Je z toho pěkná peřinka, až mě láká se do ní zcela ponořit. Přiblížím se k jeho kmeni, několika hlubokými nádechy se nechávám prostoupit jeho esencí. Užívám si přítomnost a vzájemnou blízkost. Po chvilce cítím od nohou ohromné teplo....