Články autora

Lucie Sedlářová

12.5. 2020

Zapal svíčku a rozsviť své vnitřní světlo

Během naší cesty nejezdíme jen po rovince, často potkáváme křižovatky a nevyhýbáme se ani kopcům. Přesně tak i v životě, že?:) Asi největší kopec, se kterým jsme si zatím poradili, byl ten na Mojmírov – chaloupku na samotě u lesa na již zmiňovaném kopci. Ovšem náš karavan by sám neměl šanci na místo vyjet. Ale díky odvaze, nadšení a spolupráci dvou mužů, se mise...

12.5. 2020

Karavanové uvědomění

Bydlení v karavanu nás donutilo přemýšlet o věcech, které bychom asi jinak až tolik neřešili. Třeba o vodě. V karavanu máme nádrž na 100 litrů vody, se kterou se snažíme vyjít co nejdýl. Protože když dojde, znamená to, že si ji musíme zase někde načerpat. A tak vodu považujeme za vzácnost, uvědomujeme si, že někdy prostě musí dojít. Teda – i v paneláku...

14.7. 2019

Odpovědí je láska

Máme za sebou dva měsíce putování karavanem za velmi zajímavými lidmi žijícími v souladu s přírodou. Představovala jsem si, že z každé návštěvy napíšu nějaký článek o tom, jak jsme se měli a co mi setkání přineslo. Jenže….to nějak nejde. Nenacházím ta správná slova. Dokonce i při setkání s přáteli se jim slovně snažím sdělit své zážitky a moc si přeju jim přiblížit, na jak kouzelnou...

14.7. 2019

Mé obavy jsou tvořivé

Když jsme se stěhovali do karavanu, měla jsem dvě obavy. První byla, že budou děti nemocné, co potom s nimi v karavanu?  Je začátek května, sedím s Jasmínkou u dětské doktorky, protože má už několik dní vysoké horečky. Slyším se, jak doktorce povídám, že nechápu, jaktože je nemocná teď v květnu, když byla celou zimu zdravá. A to byla velmi akční zima...

14.7. 2019

Dovolit si jen tak být

Je čtvrtek odpoledne, konec dubna, a my právě přistáváme s karavanem pod hradem Trosky, protože nás zaujalo tamní táboroviště. Stojí tu ještě jeden karavan a v něm důchodci z Nizozemska, tak si říkáme, že jsme na dobré frekvenci, neb naši noví sousedě vypadají, že si užívají života, jsou v klidu, hojnosti a nikam nespěchají. Stejně tak i my. Od našeho rozhodnutí vzdát se...

14.7. 2019

Vystoupení z komfortní zóny?

Sedím na záchodě v paneláku a čtu si už několikátou příručku moderní literatury o tom, že pokud člověk chce ve svém životě něčeho dosáhnout, je potřeba “vystoupit z komfortní zóny”. A já plně souhlasím a navíc si myslím, že je to úplně jednoduchá věc, hlavně pro mě – jsem přece děvčica z vesnice a navíc nejsem z cukru, takže mě nemůže jen tak něco rozhodit…...

9.7. 2019

Z paneláku do karavanu

Bydlení v paneláku. Pohoda. V zimě teplo ani nemusíš pro to nic udělat. Neustále teče teplá voda. Studená jakbysmet. Menší prostor se docela dobře uklízí. Jsi ve městě, V centru všeho dění. Obchody máš za rohem, stíháš být u všech akcí jako první:) Jenže…Když jsme se přestěhovali, měli jsme pocit, že se dusíme. Samozřejmostí moderních panelových domů je dokonalé zateplení....